The Rockridge Brothers ze Švédska

Pětadvacátého října se ve švýcarském Winkelu konal již po dvanácté Old Time Country Festival. Pořádá jej American Folk Club Rocking Chair, ve spolupráci s místní kapelou Big Stone - Old Time Country Band. Festival se konal v plně obsazeném a krásně vyzdobeném sále velkého hostince „Breiti“. Na programu byly jako obvykle tři skupiny. A letos tam bylo i něco navíc.

Pořádající kapela Big Stone s hostující Rachel Eddy

Kapelu vede a na basu hraje Pete „Two Feathres“ Erb. Na kytaře a většině vedoucích vokálů jsme mohli slyšet Godiho Gammettera. Rene Zeltner hraje na clawhammer i bluegrassové banjo, na autoharfu a poprvé jsem ho viděla také s dulcimerem. Na mandolinu Beat Heri. Všichni dobře zpívají. V Old Time Music jsou zdejší špička.

Publikum se moc divilo, že kapela tentokrát sedí. Ale prohlásili, že jim už je všem přes šedesát a tedy že již na to snad mají nárok. Uprostřed setu si pozvali jako hosta zpěvačku Manuelu, která již delší dobu chodí na jejich pravidelné sejšny, které tu několik let pořádají každý druhý pátek v měsíci v Bachenbülachu. Zazpívala jednu píseň ala Alison Kraussová. Jako druhého hosta uvedli houslistku Rachel Eddyovou z West Virginie, kterou jste někdo možná před časem viděl s dívčí kapelou Uncle Earl. Upozornili nás na její tetování – má na vnitřní straně paže vytetovanou houslovou hlavu. Prý s ní kvůli tomu její matka přestala mluvit, tak se vystěhovala do Švédska. Lid šílel nadšením. Ač hráli víc než hodinu, museli ještě přidávat.

Jako další nastoupila senzační italská kapela Red Wine z Janova, založená již před 31 lety. Veteráni Silvio Ferretti a Martino Coppo představili svého nového basáka Lucase Bellottiho. Moc si libovali, neboť prý má velký dům, kde teď mohou cvičit a jeho manželka dobře vaří a má ráda bluegrass. Již delší dobu s nimi na kytaru hraje Silviův syn Marco. Martino na mandolině přímo čaroval a sršel z něho italský temperament, ostatní nezůstávali pozadu. Kromě bluegrassu zahráli také několik italských písní, které měly u zdejšího publika největší úspěch. Výborní instrumentalisté, výborný zpěv, co si mohl lid přát víc. Marně se snažili odejít z podia. Sál se málem zbořil, jak se obecenstvo řevem, dupáním a pískotem dožadovalo dalších a dalších přídavků. A tak museli přidávat pětkrát.

Red Wine z Itálie. Na pódiu vidíte kapelní velký kámen Big Stone

Publikum se uklidnilo, když na scénu nastoupila Rachel Eddyová a Kristian Herner a vypálili na nás několik svižných instrumentálek s houslemi a clawhammer banjem. Rachel něco zahrála i zazpívala i s kytarou. Prozradila také na sebe, že se jí už dávno moc zalíbila kapela, co bude následovat. Pak že se zamilovala do jejich banjisty a odstěhovala se za ním do Švédska . U Rockridge Brothers našla svou novou rodinu.

Rachel & Kristian

Poslední kapelou večera byli právě ti zmínění Rockridge Brothers ze Švédska. Pro mne premiéra. Předvedli velice svižnou old time music, trochu bluegrassu. Potom si pozvali jako hosta Rachel Eddyovou a představili ji jako svou novou Rockridge sister ( sestru). Společně pak zahráli několik kousků se zdvojenými houslemi. A pustili se i do cajun muziky. Napřed se zeptali publika, kdo umí francouzsky, a to Švýcaři snad všichni, co zde chodili do školy (no, já tedy ne). Lidé kolem se smáli jejich příšerné fránině, a uprostřed písně někdo donesl na podium každému flašku piva. Museli tedy asi zpívat o velké žízni, či chuti na pivo.......

Ke konci svého setu prohlásili, že nám zahrají nějakou disko music z devadesátých let a vypálili na nás Cotton Eye John. I oni museli několikrát přidávat. Ač bylo již dávno po půlnoci, ještě nebyl konec.

Will the Circle be unbroken

Na jevišti se shromáždili všichni zúčastnění muzikanti a zahráli pár písní. Úplný konec patřil tradičně Will the circle be unbroken. I když vytrvalí diváci stále tleskali, pískali a dupali, festival opravdu skončil.

O zvuk jako vždy se úspěšně staral Robert Brunner ze Sunny Mountain Grass. Jako každoročně se festival vyvedl. Muzikanti i obecenstvo byli velmi spokojeni

a společně se již těší na příští rok...Díky patří jak pořadatelům, tak sponzorům, bez kterých by to nešlo.

Grand Finale