Křest zatím posledního alba Pavlíny Jíšové To si piš a kmotra Zuzana Michnová

Jak jsi vlastně začala?

Začala jsem už ve čtyřech letech, moje o devět let starší sestra mě vodila po domě, kde jsme bydleli, a zpívala jsem sousedům. Přes členství ve folklórním souboru mé matky, přes vystupování se sborem PF (pedagogické fakulty, kterou Pavlína studovala, pozn. red.), hraní s dechovkou, tanečním orchestrem i big-beatovou kapelou jsem přišla k muzikantům jako houslistka do kapely, ze které vznikli Sem Tam. S nimi první úspěchy a nahrávky v Českém rozhlase v Českých Budějovicích.

Žalman si mě všiml právě v Sem Tam. Hrál v té době s Minnesengry a měl svůj autorský repertoár, který s nimi nehrál. Vybral si Tondu Hlaváče z Nezmarů a mě, aby vyzkoušel jakým způsobem uděláme jeho písničky, které nikdo nehrál, jen on sám. Povedlo se. Hodili jsme se k sobě. Mě lákala původní píseň, do té doby byly u Sem Tam většinou jen převzaté s českými texty. Rok jsem působila v jedné sestavě Minnesengrů, pak mi po ukončení PF nabídl Žalman práci. Během PF jsem s ním hrála víceméně jen jako studentka, rok u Minnesengrů byl profi, to mě zrovna vyhodili z PF. Práce profi zpěvačky mi vydržela až dodnes.

Žalman a spol. na českobudějovickém náměstí a s deštníkem. Báječná sestava! Plná kamarádství, sounáležitosti, radosti z tvoření, z té fotky je to cítit. V ČB se točila první deska, tato fotografie se na obal nedala. Ale s ohledem na aktuální současnost, Žalman právě vydal své album Budějky se sestavou …a hosté. Na obalu je kreslený historický obrázek českobudějovického náměstí.

Žalman napsal Nezmarům Ráno bylo stejný, píseň byla úspěšná, obě kapely byly z ČB, scházeli jsme se na různých akcích, pak jsme několik let společně uzavírali festivaly obě kapely společně. Bylo to silné, veliké sbory, Žalmanovy hity. V té době jsem ještě netušila, že budu členkou Nezmarů.

Chtěla jsem se stát matkou, ale Žalman na mě nepočkal, místo zpěvačky bylo po porodu obsazené - a dostala jsem nabídku od Nezmarů. Dva měsíce po porodu jsem se vrátila na pódia jako druhá zpěvačka kapely Nezmaři. Tam jsem byla 12 let.

Svojšice 96. To už je Nezmarka Pavlína, maminka šestileté dcery – koukám jak jsem tady nějaká hubená, zrovna zpívám nějakou sólovku, protože na obou fotkách chybí Šárka Benetková. V tomto období jsem byla myslím trochu urputná v pěveckém výrazu, moc jsem do toho šla…

Mám osm sólových alb. První čtyři jsem natočila vedle nezmarského členství, další čtyři už jako zpěvačka, která zpívá na své jméno a má své koncerty. Poslední album To si piš si mohou zájemci objednat na www.jisova.cz Album je k dispozici i v distribuci velkoobchodu. Kromě mě hraj a zpívají hlavně Jakub Racek (elektrická kytara, zpěv), Pavel Peroutka (kontrabas, zpěv), Adéla Lounková ( kytara, zpěv, irské flétny). Nový projekt má 14 původních písní. Do autorské dílny přispěli všichni členové kapely a každý z nich má na albu i sólový pěvecký prostor. Kytarista Jakub Racek se výrazně podílel na aranžmá nových písní a zhostil se role producenta. Kontrabasista Pavel Peroutka se opět ujal role vydavatele jako u předchozího alba Blázen tančí dál. Předchozí album Blázen tančí dál bylo víceméně studiovým projektem. Nové album To si piš pravdivě vypovídá o současné podobě sestavy Pavlína Jíšová a přátelé. Písně byly napsány během dvouleté spolupráce kapely, některé z nich byly představeny i na koncertech. Na albu nejsou žádní hosté, na nahrávkách zazní nástroje všech členů kapely. Album To si piš mapuje hudebně i autorsky kapelu Pavlína Jíšová a přátelé, tak, jak ji můžete slyšet na koncertech. Do repertoáru koncertu patří samozřejmě i starší písně.

Tak nevím, jak tahle sestava dlouho vydrží. Když lidé budou chodit na koncerty, tak to půjde!